Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Týden sedmý – vzdělávací politika státu – úvaha

dino

 

Stát v dnešní době nereflektuje potřeby síťové generace, a už vůbec se nesnaží se jí přizpůsobit.

Stát se mi jeví (a to nejen ve vzdělávací politice) jako zkostnatělý, hluchý tvor (neslyší volání po změnách ze všech stran), který se belhá o hůlce, zatímco kolem něj běhají běžci v supermoderních dresech. Tvor to : A) vidí B) nevidí. Mohl by se snadno omladit, ale buď: A) nechce B) neumí to C) – vracíme se k bodu B) = nevidí, že je zkostnatělý a hluchý. Každopádně výsledek je stejný – na školách se vyplňují tuny papírů o jejichž „důležitosti“ víme své, honí se detaily v dokumentaci. Učitel je zavalován hlušinou namísto toho, aby brousil diamanty. Od kdy je cennější hlušina než diamant (= žák)? Od té doby, co funguje tento stát. I když jsou minimalistická období, kdy se stát pokusí „něco“ udělat (RVP), většinou nedokáže vysvětlit, oč mu jde, činnost vnímají učitelé jako práci navíc, kterou jim nikdo nezaplatí a musí ji dělat v čase, který mají vyhrazen pro nepřímou vyučovací činnost. Takže výsledkem je opět negativum, stání na místě, případně krok zpět – učitelé přestávají státu věřit.

Stát je lidem vzdálen. Vidím to i prostřednictvím Facebooku – který úřad je v něm zařazen? Občanská sdružení či komerční firmy již pochopily význam F. reklamy i vlastních stránek a vyvíjí na nich horlivou činnost, od každodenního refreshe statusů, až po soutěže, kterými udržují pozornost svých fanoušků a nedovolí jim na ně zapomenout. A stát? Belhá se belhá, živí své věrné a dělá, že je vše v nejlepším pořádku. Občas se i pochválí (když to holt novináři odmítají dělat),  jak mu to belhání hezky jde.

Téma učitel a Facebook, spojené s otázkou „Do jaké míry odhalovat žákům své soukromí“ mě v přednášce hodně oslovilo. Hned po vytvoření mého profilu (před mnoha lety:-) se mi začali hlásit mí žáci na Facebook. Věděla jsem, že si je nesmím ukládat do přátel – Facebook beru  jako „svobodnou neutrální půdu“, kde se mohu mezi svými přáteli vyjádřit na jakékoliv téma a to beze strachu, že by mi za to cokoliv hrozilo. Po několika letech mi došlo, že Facebook je výborný prostředek, jak nahlédnout do hlav svých žáků, a vytvořila jsem si druhý, učitelský profil. Tento orientuji na nenápadné „postrkování“ žáků směrem k morálním a mravním hodnotám, seznamuji je nenásilně s tím, co se mi líbí, a co ctím. Nic jim nenutím, stejně, jako oni nic nenutí mě.

Doufejme, že na vedoucích místech státu zasednou místo papalášů pro-lidé, kteří pochopí, že nejsou „něco víc“ než ostatní, ale že jsou na stejné lodi a začneme všichni dohromady tvořit jednu krásnou vzdělávací ideu, která se stane realitou. (Nedovoluji si odhadnout, zdali se tohoto stavu dožiju, ale mohu d o u f a t…). Takže doufám..


    hodnotil 1 uživatel

13 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Musím jenom souhlasit s dr. Brdičkou a jeho komentářem k dalšímu Vašemu příspěvku. Hned Vaše první věta je přinejmenším kontroverzní. Kdybyse nic nezměnilo, učili bychom pořád podle starých osnov. Namísto toho se nám dostalo vzdělávacích programů, které svou otevřeností dávají prostor k zapojení alternativních výukových metod. V tomto ohledu tak jde o značnou snahu přizpůsobit se potřebám síťové generace a výuku zinteraktivnět, individualizovat atd. Jeden příklad z mnoha je explicitní zařazení projektového vyučování. Že souvisí s potřebami net generace je zřejmé z Downesových myšlenek.
    Netvrdím, že je ze strany státu vše v pořádku, ale tak černobílé, jak píšete to rozhodně není.

  2. avatar

    Je docela možné, že se na vedoucích místech čas od času objeví schopní lidé, kteří nemyslí jen na vlastní koryto a kteří se snaží o skutečné reformy. Obávám se, že jsou však velmi rychle semleti soukolím zkorumpovaných mocenských elit. Aspoň to tak na mě působí. Češi si neumí vládnout a spravovat svůj stát. Tuto schopnost zřejmě pohřbili u zdi na Bílé hoře.

  3. avatar

    S vaším hodnocením státu souhlasím. Mám podobné zkušenosti. Správně hodnotíte tu skutečnost, že nedůvěra učitelů ke státu má značný vliv na jejich ochotu se aktivně zapojit do nadstavbových procesů, jako je sebezdokonalování, spolupráce apod. Za váš pohled na věc vám děkuji. Tentokrát si nemyslím, že je schválně provokativní. Na vaše vystoupení v pondělí se mimořádně těším!


    Mimochodem, jaký výraz jste to použila pro ony zkostnatělé papaláše řídící mnoho pro náš život důležitých věcí? Pamatuji si jen to, že jsem měl obavu, abyste mě k nim nezařadila. Nechystáte se zapojit aktivně do současného protestního hnutí?

  4. avatar

    Vlasto, myslím, že stát jasně říká o co mu jde - "nakrmit kamarády". Rozdělme to na dvě řady. V první řadě byli, podle mne, lidé, kteří si uvědomili, že je potřeba školství změnit. Ti se snažili (s chybami začátečníků) najít cestu (RVP). Ve druhé řadě seděli lidé, kteří číhali na možnost nakrást peníze a stát jim to umožnil (umožňuje). Školství je ideální prostředí. Mohla bych Vám vyprávět, co se děje nyní kolem projektu EU peníze do škol, pro střední školy. Výsledkem je to co Vás tak znechucuje. Bývám rozhořčená jako Vy. Nevím jak dlouho učíte - já přes dvacet let a nepamatuji, že by učitelé někdy věřili státu. Většinou si musíme pomoci sami. Myslím, že nás to čeká i nyní. Bohužel bez státu to nejde. A ani nevěřím, že někdy budou sedět na důležitých místech, jak říkáte, pro-lidé - ti jsou v terénu. Ale buďme konstruktivní. Úlohou státu je, podporovat učitele tak, aby mohl plnit své poslání (záměrně volím toto slovo). Naší úlohou je, stát k tomu donutit (nechci volit tvrdší slovo). Zdá se mi to smutné. Doufám, že jsem Vám neubrala moc mladického optimismu.

  5. avatar

     Stát představuje především omezování. Klasické pravidlo říká, že dobrý ředitel školy filtruje požadavky shora, aby umožnil svým učitelům v klidu pracovat. Nikdy to nejde zcela, nyní určitě ne. Volnost, kterou nám poskytly RVP, je fikce. Osnovy níkdy nepředstavovaly takové omezení, jak se dnes vypráví - pokud si je tak nevykládal konkretní ředitel. Osnovy nebránily změnám forem práce - např. projektům. Nakonec např. skupinovou práci již prosazovala komunistická reforma z počátku 80. let. RVP vedly ke komplikované "tvorbě" ŠVP, kde byli učitelé tlačeni především k používání správných sloves. Věřím, že existovala cesta k získání učitelů pro změny, která by byla méně formální a nátlaková. Výsledky jsou někdy paradoxní - opakovaně narážím na informace o tom, že na některých školách díky reformě vzrostl věcný rozsah učiva.

  6. avatar

    Vlasti, moc děkuji za komentář. Učím devět let. Vlastně mě nikdy nenapadlo, že půjdu učit, ale někdy k něčemu přijdete, a vlastně nevíte jak. Nicméně jsem ráda, že tuto práci mohu dělat. Nevím ale, na jak dlouho. V poslední době pociťuji strašnou skepsi z celé situace, která je ve školství i v naší škole, nevidím světlo, a to mi způsobuje depresivní nálady a úvahy, zda nezkusit něco jiného. Na druhou stranu - musela jsem hodně pracovat a studovat, abych se dostala tam, kde jsem. Původní profesí jsem regionální historik, pak jsem si udělala archeologii. Z obojího hodně využívám, ať už při učení, nebo při svých úvahách..Doufám, že stát nás začne podporovat, a to brzy. Ne každý má moji - a možná i vaši - flegmatičtější povahu a jde raději za rychlým ziskem, než se plácat ve školství, které nic moc nenabízí.

  7. avatar

    Vnímám to podobně, jako vy. Osnovy jsem zažila, takže vím, že i po RVP učím stejně. Osnovy mi nebránily užívat her ve výuce, ani počítačových programů. Osnovy byly navíc zárukou řádu. Po jejich vysazení nastal chaos, který trvá dodnes. Žáci mají ze základek velmi rozdílné znalosti, nedávno mi kolegyně ze SŠ povídala, že k nim chodí děti, které neumí říct anglicky ani "dobrý den." Takže jsem určitě pro jednotné učivo.

  8. avatar

    Děkuji moc za komentář, už jsem si začínala myslet, že jste ten typ "vědátora", který nesnese jiný názor, jelikož je zvyklý, že ho každý chválí:-) Nejsem typ, co se přetvařuje, jen aby zalichotil. Snažím se v psaní hodně používat přirovnání (doufám, že se mi podaří prorazit i v literární oblasti), proto se mohu dotknout bolavých míst, které má každý člověk v duši. Je to záležitost každého člověka a jeho vývoje, na co "vyjíždí" a eliminovat v sobě to, co v nás vzbudí negativní reakce. Já sama s těmito "můrami" bojuji, neboť není možné žít a čekat, kdo se mi zaryje pod kůži a zkazí mi celý den (nebo týden?) Tyto hezké věty však trochu mění můj pohled na vás. Budu vám fandit a prozradím, že jsem si stáhla úplně vše, co bylo součástí kurzu. Pokud byste viděl mé složky, pravděpodobně by vás to potěšilo. Označila jsem si 8 složek názvy lekcí, a do nich nakopírovala vše, co se dá. Postupně se budu k materiálům vracet. Cítím, že pro silně odborné texty, které tam jsou, nejsem zralá. Možná dozraji:-)

  9. avatar

    Máte pravdu, Davide, je asi hrozně těžké odolávat úplatkům, kamaráčoftům, když v tom člověk žije a vidí všude kolem sebe. Kdybych se na to cítila, asi bych vstoupila do politiky. Ale necítím se dobře při té představě, takže to asi nebude nic pro mě. Můj úkol bude šťourat a šťourat, vzbuzovat pozitivní i negativní reakce, prostě aby se něco dělo a voda nestála. Protože když stojí, smrdí:-)

  10. avatar

    Někdy je potřeba si věci zjednodušit, aby se v nich člověk vyznal. Špatně jste mě pochopil - nemám vůbec nic proti osnovám, právě naopak. Když jsem začala před devíti lety učit, ještě jsem osnovy stihla. Učila jsem tak, jak jsem chtěla, v metodologii mě nikdo neomezoval - díky bohu (a ředitelce). Po nastolení RVP jsem učila úplně stejně, pokračovala jsem ve vzdělávání a v inovativních metodách výuky. Činím tak dodnes.

  11. avatar



    /* Style Definitions */
    table.MsoNormalTable
    {mso-style-name:"Normální tabulka";
    mso-tstyle-rowband-size:0;
    mso-tstyle-colband-size:0;
    mso-style-noshow:yes;
    mso-style-parent:"";
    mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
    mso-para-margin:0cm;
    mso-para-margin-bottom:.0001pt;
    mso-pagination:widow-orphan;
    font-size:10.0pt;
    font-family:"Times New Roman";}


    - V době před Guttenbergem se vědění ukládalo do ručně psaných textů a ilustrací.
    - Po Guttenbergovi se používal tisk až po dnešní moderní polygrafii.
    - Po převodu textů, čísel, obrazů, zvuků a dalších údajů a informací do digitální formy se lidstvo potýká s dilematem, zda se zcela spolehnout na technická zařízení a filozofie uchovávání, přenosu a používání digitálně zpracovaných dat, nebo zda má lidstvo stále ještě zálohovat své vědění na papír a jestli si má ještě něco pamatovat, nebo podle některých vizionářů vše hledat pouze v elektronicky zpřístupňovaných zdrojích informací.
     
    Selský rozum říká, že si samozřejmě musíme spoustu informací pamatovat a nejen pamatovat, ale pracovat s nimi. Vizionáře, kteří chtějí mít všechno někde na nějakých obláčcích lze brát jako průkopníky a nenechat veškerou váhu vzdělávání na idealizovaném očekávání snadného získání vědomostí, znalostí, umu a zkušeností pomocí informačních a komunikačních technologií, kterému lze snadno podlehnout. O to je větší roztrpčení a marné očekávání zázraku těch, kdo nemají k nejmodernějším technickým zařízením a technologiím přístup s z toho plynoucí pocity méněcennosti. Což je nesmysl.
     
    Velká hesla, velká očekávání a zánik do ztracena uplynutím doby zažila Lisabonská strategie, jejímž cílem bylo do roku 2010 z Evropské unie učinit nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa založenou na znalostech… atd. V dnešní době pokračuje vizí Evropa 2020, kde je opět jednou z nadějí pokroku digitální technika, informační a komunikační technologie.
     
    Informační a komunikační technologie mají mnoho výhod a postupně v různém rozsahu a efektivitě využití pronikají do všedního dne lidí na celém světě. Samozřejmě i do vzdělávání.
     
    Naprosto základní jsou ale tyto předpoklady
    a)      přístup dětí i všech ostatních vzdělávaných osob k učení
    b)      osobnost, kvalita (komplexní pojem) a kvalifikace učitelek a učitelů
    c)      kvalita učebnic a dalších učebních materiálů a přístup k nim
    d)      návaznost na praxi a uplatnění v životě
    e)      učení nejen pro práci, ale pro život v dnešní společnosti
    f)        dodržování práv a svobod, respektování povinností v soužití lidí
    g)      atd
     
    Stručně čtyři body:
    První: je těžké učit žáky (děti i dospělé), kteří se učit nechtějí, nebo učení navíc narušují.
     
    Druhý: i při sebemodernějnější technice je vždy zásadní zdroj učení – učitelé (komplexní pojem zahrnující nejen osobnost učitele, jeho znalosti, dovednosti, charisma, umění vysvětlit, učit, naučit, hodnotit, učit sebe a udržovat se na stále kvalitní úrovni, atd.), autoři učebnic, tvůrci multimediálních učebních materiálů, pasivních zdrojů informací pro samostudium, tvůrci kurzů.
     
    Třetí: kvalitní učebnice, učební materiály v nejrůznějších formách a formátech mohou v množství nejrůznějších kompilátů nebo dokonce nekvalitních, špatných, matoucích, nepravdivých, atd., zcela zanikat.
     
    Čtvrtý: žáci dnes nevědí pro co se učí, nevědí, jak vypadá práce, svět práce je velká neznámá, stejně jako práva, povinnosti i bezpráví a jak se jim bránit.

  12. avatar


    V době před Guttenbergem se vědění ukládalo do ručně psaných textů a ilustrací.
    Po Guttenbergovi se používal tisk až po dnešní moderní polygrafii.
    Po převodu textů, čísel, obrazů, zvuků a dalších údajů a informací do digitální formy se lidstvo potýká s dilematem, zda se zcela spolehnout na technická zařízení a filozofie uchovávání, přenosu a používání digitálně zpracovaných dat, nebo zda má lidstvo stále ještě zálohovat své vědění na papír a jestli si má ještě něco pamatovat, nebo podle některých vizionářů vše hledat pouze v elektronicky zpřístupňovaných zdrojích informací.
     
    Selský rozum říká, že si samozřejmě musíme spoustu informací pamatovat a nejen pamatovat, ale pracovat s nimi. Vizionáře, kteří chtějí mít všechno někde na nějakých obláčcích lze brát jako průkopníky a nenechat veškerou váhu vzdělávání na idealizovaném očekávání snadného získání vědomostí, znalostí, umu a zkušeností pomocí informačních a komunikačních technologií, kterému lze snadno podlehnout. O to je větší roztrpčení a marné očekávání zázraku těch, kdo nemají k nejmodernějším technickým zařízením a technologiím přístup s z toho plynoucí pocity méněcennosti. Což je nesmysl.
     
    Velká hesla, velká očekávání a zánik do ztracena uplynutím doby zažila Lisabonská strategie, jejímž cílem bylo do roku 2010 z Evropské unie učinit nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa založenou na znalostech… atd. V dnešní době pokračuje vizí Evropa 2020, kde je opět jednou z nadějí pokroku digitální technika, informační a komunikační technologie.
     
    Informační a komunikační technologie mají mnoho výhod a postupně v různém rozsahu a efektivitě využití pronikají do všedního dne lidí na celém světě. Samozřejmě i do vzdělávání.
     
    Naprosto základní jsou ale tyto předpoklady
    a)      přístup dětí i všech ostatních vzdělávaných osob k učení
    b)      osobnost, kvalita (komplexní pojem) a kvalifikace učitelek a učitelů
    c)      kvalita učebnic a dalších učebních materiálů a přístup k nim
    d)      návaznost na praxi a uplatnění v životě
    e)      učení nejen pro práci, ale pro život v dnešní společnosti
    f)        dodržování práv a svobod, respektování povinností v soužití lidí
    g)      atd
     
    Stručně čtyři body:
    První: je těžké učit žáky (děti i dospělé), kteří se učit nechtějí, nebo učení navíc narušují.
     
    Druhý: i při sebemodernějnější technice je vždy zásadní zdroj učení – učitelé (komplexní pojem zahrnující nejen osobnost učitele, jeho znalosti, dovednosti, charisma, umění vysvětlit, učit, naučit, hodnotit, učit sebe a udržovat se na stále kvalitní úrovni, atd.), autoři učebnic, tvůrci multimediálních učebních materiálů, pasivních zdrojů informací pro samostudium, tvůrci kurzů.
     
    Třetí: kvalitní učebnice, učební materiály v nejrůznějších formách a formátech mohou v množství nejrůznějších kompilátů nebo dokonce nekvalitních, špatných, matoucích, nepravdivých, atd., zcela zanikat.
     
    Čtvrtý: žáci dnes nevědí pro co se učí, nevědí, jak vypadá práce, svět práce je velká neznámá, stejně jako práva, povinnosti i bezpráví a jak se jim bránit.

  13. avatar

    omlouvám se za úpravu, text se takto naformátoval a nejde opravit ani vrátit :-(

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.